1. bitva na Marně

    1. bitvou na Marně, je nazývána řada několika bitev za začátku září 1914. Jednalo se o jednu z nejdůležitějších bitev v celé válce a do značné míry změnila válku na západní frontě ve válku zákopovou.

    Němci se rozhodli změnit Schlieffenův plán tím, že se rozhodli postupovat přímo na Paříž místo toho, aby ji dobyli obchvatem. Tím však dohodovým jednotkám odkryli své křídlo a francouzský maršál Joffre toho dokázal pohotově využít. Spojenci zaútočili 6. září, čímž celá bitva na Marně začala. Němci kvůli tomuto útoku přesunuli své jednotky, čímž ale vytvořili předpokládanou mezeru. Do té vtrhli Britové, kteří si ale celým plánem nebyli úplně jistí a tak ze začátku postupovali spíše váhavě. Němci se bránili urputně a na začátku záři byli dokonce pouhých 48km od Paříže.

    Francouzi v nejkritičtější chvíli, kdy se rozhodovalo o osudu jejich vlastní země, přisunuli do oblasti asi 6000 mužů. Čerstvé síly se podařilo dopravit pomocí asi 600 pařížských taxíků a autobusů. Posily pomohly francouzské línie udržet a situace němců se brzy stala zoufalou. Německý maršál Moltke byl zoufalý a ztratil hlavu. Daleko za frontovou línií nebyl se svým vojskem vůbec v kontaktu a vyslal zde svého plukovníka, Richarda Hentsche. Ten po příjezdu zjistil stav věcí a rozhodl se k ústupu. Celá německá armáda se stáhla a bitva na Marně tak skončila. [VLOŽIT: FOTKA PŘÍJEZDU FRANCOUZSKÝCH POSIL V TAXI A AUTOBUSECH]

Výsledek bitvy odsoudil německý Schlieffenův plán k neúspěchu, k čemuž značně přispěl i vrchní velitel Helmut von Moltke. Ten byl po skončení bitvy odvolán z funkce velitele armády. Obrovská snaha o porážku Francie běhm šesti týdnů byla zmařena a Německo bylo odsouzeno k vysilující válce na dvou frontách, které se právě chtělo vyhnout. Bitva na Marně sice německou pořážku nepřinesla, zabránila však vítězství Němců a odsoudila je vést válku, kterou nemohli vyhrát.