Vilém II.

Německý císař Vilém II., se na rodil v roce 1859 v Berlíně. Jeho otcem byl německý císař a pruský král Fridrich III., matkou Viktorie Sasko-Koburská, dcera anglické královny Viktorie. Vilém svou babičku, tedy královnu Anglie, obdivoval a poslouchal a ta jej, dokud žila, napomínala a držela na uzdě. Jeho výchova byla ovlivněna ochrnutím levé ruky.

Na trůn nastoupil v roce 1888, tedy v tzv. "roce tří císařů". Toho roku nejprve zemřel německý císař Vilém I., kterého na trůně vystřídal jeho syn Fridrich III. Byl však už v té době dost nemocný, trpěl rakovinou hrtanu. Jeho vláda trvala jen 99 dnů a po jeho smrti usedl na trůn právě Vilém II.

Vilém byl zastáncem imperiální a nacionalistické politiky, a jeho pojetí autority naráželo na názory kancléře Otto von Bismarcka. Tento rozpor nakonec vedl k Bismarckově pádu v roce 1890. Jakmile se však zahraniční politikou začal zabývat sám Vilém osobně, zavedl postupně Evropu do války. Doufal, že Německo nahradí v roli nejdůležitější světové mocnosti Velkou Británii a za tímto účelem podporoval budování silné armády a námořnictva.

V zahraniční politice často používal zastřených válečných hrozeb, a to i při banálních otázkách. Jeho politika se ale nakonec obrátila proti němu, když si svým chováním postupně znepřátelil Rusko i Británii, které raději uzavřely spojenecké smlouvy s Francií.

Po porážce Německa a vypuknutí revoluce abdikoval, což byla také jedna z podmínek uzavření míru, a přesídlil do Nizozemska, kde taky v roce 1941 zemřel.