Situace v Německu

Německo se po přijetí Versailleské smlouvy a vyhlášení nové demokratické republiky (tzv. Výmarské republiky) potácelo od krize ke krizi, protože se různé radikální skupiny snažili uchvátit moc v zemi pro sebe. Zklamaní, nezaměstnaní a často agresivní bývalí vojáci se formovali do tzv. Freikorps - skupin bojovníků, které sice byly nezávislé, ale tíhli spíše k pravici. Ti se po potlačení mnoha nepokojů postupně stávali hlavními soupeři o moc v zemi.

Pro obyvatele v Německu byla Versailleská smlouva něco nepřijatelného, a vinu svalovali na novou vládu. Ačkoliv byla německá armáda poražena, domnívalo se mnoho Němců, že nová vláda statečné německé bojovníky zradila. Pro mnohé lidi byly tyto myšlenky pohodlné a ujišťovali díky tomu sami sebe, že Německo nebylo poraženo, ale zrazeno.

Poválečné Německo bylo postiženou obrovskou inflací, navíc prohlubenou neschopností splácet válečné reparace. Za necelé tři roky klesla německá marka z kurzu 9 marek za dolar, na 191 marek za dolar. Francouzi v roce 1923 obsadili Porúří, aby Němce donutili dodržovat splátkový kalendář reparací. Toho však německá ekonomika prostě nebyla schopna. V listopadu se kurz marky k dolaru dostal na stěží uvěřitelnou rekordní hodnotu 4,3 bilionu marek za jeden dolar. Peníze tak byly bezcené a lidé je často pálili v krbech, protože to bylo levnější, než topit dřevem. Řadě lidí tak rekordní inflace zničila často mnohaleté úspory. Pomocí států Dohody ale vláda situaci postupně zvládla a ekonomika se začínala zotavovat. Na stranu odpůrců nové vlády, se tak ale přidalo ještě více obyvatel.

To mělo dopad na různé pravicové radikální organizace, zejména národní socialisty bývalého kaprála (vojína), Adolfa Hitlera. Tento velmi schopný řečník využil situace a pomocí kritiky nové německé vlády hlásal přesně ty myšlenky, o kterých věděl, že naleznou v poválečném chaosu odezvu. Hitler šířil myšlenky o národní hrdosti a postupně si jeho strana získala podporu. 

Navzdory Hitlerově popularitě, však dostala slabá vláda od obyvatel ještě jednu šanci. Tu ale zničila v roce 1929 světová hospodářská krize a mnoho obyvatel tak podruhé za pouhých šest let přišlo o vše. Hitlerova podpora rychle vzrostla a hospodářské problémy, společně s nenávistí k Versailleské smlouvě, mu pomohly k moci.