Arabské povstání

V listopadu 1914 byli muslimové vyzvání v Cařihradě vysokým duchovním hodnostářem ke "svaté válce" proti tehdejším spojencům. Výzva však nebyla vyslišena, protože Turci sice vyznávali stené náboženství, ale pro Araby představovali zejména utlačovatele. Husajn ibn-Ali, vládce Hedžázu (úzký pruh země podél Rudého moře) byl v oblasti nejvýznamnějším arabským vůdcem. Když mu britové přislíbili pomoc v boji za nezávislost, vyhlásil 5. června 1916 arabské povstání proti Turkům.

Turci rychle přeorganizovali své jednotky a vyslali výpravu na potlačení povstání, ale Arabové za pomoci britského dělostřelectva a kulometů Turky zahnali zpátky. Později dobyli některé důležité oblasti a podnikali na severní část arabského poloostrova, kterou Turci ovládali, časté útoky. Velmi nápomocen zde byl také britský styčný důstojník, tzv. "Lawrence z Arábie", který s arabskými jednotkami bojoval bok po boku. 

Arabské nájezdy pomáhaly zejména britskému postupu v Palestině a partyzánská válka kterou vedli narušovala zásobování tureckých jednotek. Pomohli tak k oslabení Turecka.