Bitva u Cambrai

První tanky zasáhly do bojů v září roku 1916 a na Sommě, od té doby ale prakticky nedostaly šanci ukázat, co dovedou. Byly nasazovány v malém počtu a obvykle se musely probíjet obtížným terénem, blátem, nebo děrami po granátech. V řadách britské armády se však jejich vášnivý obhájce našel - byl jím plukovník John Fuller.

Fuller je chtěl využít k letnímu útoku na Hindenburgovu linii u Arrasu, kde byl terén relativně málo poničený. Maršál Haig jej ale odmítnul. Nakonec však, pod tíhou neblaze probíhající 3. bitvy u Ypres, dostal plán zelenou. Bylo to však už v listopadu, kdy se dalo předpokládat dost bídné počasí, navíc se slabými rezervami a nedostatkem času pro tankové posádky k nacvičení nové bojové taktiky.

I přes tato rizika se na 10 km dlouhé frontě shromáždilo šest pěších a dvě jízdní divize, které dohromady čítaly 475 tanků. Útočníci vyrazili za rozbřesku, ale tentokrát již bez dělostřelecké přípravy, takže přední německé řady podlehly momentu překvapení a prchaly. Pěchota, doprovázená tanky toho dne postoupila o šest kilometrů a město Cambrai bylo na dohled. Pozoruhodně si vedly především tanky, i když jich bylo mnoho zničeno, popř. (častěji) opuštěno když zapadly do bláta nebo měly nějakou technickou závadu. [VLOŽIT: VZPOMÍNKU NĚJAKÉHO VOJÁKA (např. ODPSV, str.173)]

Po sérii několika německých protiútoků se ale útok zastavil. 30. listopadu pak Němci provedli masový protiútok a postupně Brity tlačili zpět. Když 7. prosince boje skončily, ukázalo se, že Německo dobylo zpět všechna území, která předtím pomocí tanků získali. Britové ztratili 45 000 mužů a Němci 50 000, z toho 11 000 jich padlo do zajetí. Boje přežila jen třetina tanků, většina z nich navíc potřebovala pořádnou generálku.

Bitva však měla na zbývající průběh války celkem zásadní dopad. Britové si díky ní uvědomili, že nasazení tanků by mohlo být konečně tím zlomovým východiskem z několikaleté pasti zákopové války. Pochopili, že k útoku už není nutná dělostřelecká příprava ale místo toho hromadné nasazení tanků. Němci to však viděli ze svého pohledu a naopak usoudili, že tanky jsou příliš nespolehlivé a v boji ne příliš užitečné. Tato zjištění zásadně ovlivní bitevní taktiku obou stran v posledním roce války.