Revoluce v Rusku

"ÚNOROVÁ" REVOLUCE

Rusové žili v represivním a nedemokratickém režimu, a všechny problémy se ve válečných podmínkách ještě vyostřovaly, až strádání obyvatel dosáhlo maxima. Ruské ztráty do roku 1916 čítaly 6,6 milionu padlých, raněných nebo zajatých vojáků. Car Mikuláš II., který se v září 1915 prohlásil vrchním velitelem, byl s těmito neúspěchy logicky ztotožňován. Jeho rodina si i nadále žila v luxusu, zatímco lid trápil nedostatek jídla a topiva. V březnu 1917 (dle juliánského kalenráře, který tenkrát Rusové používali, to byl stále únor) dospěla nespokojenost obyvatel maxima a tak se 300 000 z nich vydalo do ulic stávkovat. Armáda v Petrohradě dostala pokyn k rozehnání protestujícího davu střelbou, což vojáci odmítli a řada z nich se k revoluci přidala. O dva dny později rezignoval celý vládní kabinet a car pochopil, že nadešel konec, neboť za ním už nikdo nestojí. 15. března proto abdikoval ve prospěch svého bratra.

 [VLOŽIT: FOTO Z RUSKÉ REVOLUCE]

Ten se ale koruny vzdal a vlády se ujala prozatimní vláda knížete Lvova, zatímto carská rodina byla odvezena na Sibiř do domácího vězení (v roce 1918 byla kompletně vyvražděna bolševiky). Po celé zemi se však objevovala nejrůznější hnutí, toužící moc nad Ruskem uchvátit. Nejzarputilejší byli v tomto ohledu bolševici Vladimira Iljiče Lenina, kteří požadovali v první řadě uknčení války, se kterou prozatimní vláda i nadále pokračovala. Ten byl v době revoluce ve Švýcarsku, ale Němci, kteří vycítili ohromnou příležitost vyřadit velkého soupeře z války, mu s návratem do vlasti pomohli, když pro něj vypravili speciální vlak. 

Rusko upadlo do ještě větších zmatků, když se vinou nekázní a dezercí zhroutila další velká ofenziva. Stále více obyčejných lidí proto začalo sympatizovat s Leninem, který žádal předání moci sovětům a uzavření míru s Ústředními mocnostmi (s čímž ho Němci do Ruska vyslali). Masové demonstrace byly stále častější a situace se vyhrotila ještě více, když proti vládě povstala 16. července i část vojenské posádky v Petrohradu.

"ŘÍJNOVÁ" REVOLUCE

V září se o státní převrat pokusil generál Kormilov, ale tento pokus ztroskotal a vítězní bolševici z něj vyšli posíleni. Prakticky již ovládali vojenskou posádku v Petrohradě a rozhodli se převzít moc v zemi. 7. listopadu (dle ruského kalendáře byl ještě říjen, proto název "říjnová" revoluce) pod vedením Lva Trockého zahájili novou, bolševickou revoluci, která rychle zvítězila. Následující den byla ustanovena nová vláda, sestávající výhradně z bolševiků - předsedou se stal Lenin, ministrem zahraničí Trockij. Uchopení moci nad všemi oblastmi velkého Ruska vedlo k dlouhotrvající občanské válce (až do roku 1921), ale jako první krok splnila vláda slib a 3. prosince začala jednat o míru. [VLOŽIT: MAPA ZTRÁTY RUSKÉHO ÚZEMÍ KVŮLI BRESTLITEVSKÉMU MÍRU (např. PSV, str.130)]

Rusové se tak snadno vzdát nechtěli, ale když jim Němci pohrozili dalšími útoky, byli nuceni přijmout jejich podmínky. 3. března 1918 tak podepsali tzv. Brestlitevskou smlouvu, která pro Rusko znamenala vytoužený mír. Podmínky, které si Němci diktovali, ale byly velmi tvrdé - Rusko přišlo o obrovská území, včetně pobaltských států, Finska, Polska a Ukrajiny. Ještě před podpisem smlouvy začali Němci stahovat své jednotky z východu na západní frontu a poprvé od zahájení celého konfliktu mohli bojovat pouze na jedině frontě. Na rok 1918 tak chystali mohutnou jarní ofenzivu.