Bitva u Caporetta

Italové usilovně jednali o vojenské pomoci s francouzským generálem Fochem. Obávali se německých posil na rakousko-uherské straně a tak chtěli v případě útoku britsko-francouzskou pomoc. Na oplátku slíbil generál Cadorna že ještě v dubnu rozvine ofenzivu aby tak ulevil jednotkám na západní frontě. 12. května tak Italové zahájili 10. bitvu na Soči, trvající 17 dní. Významnější postup ale opět nezaznamenali a ztratili 157 000 mužů (Italové 75 000).

Posílená Cadornova vojska se přesunula na severovýchod a 18. srpna zaútočila znovu (11. bitva na Soči). Zatímco na jižním sektoru byl útok bez výsledků, na severu se podařilo konečně získat trochu větší území, ale ztráty dalších 148 000 mužů je donutily 15. září boje ukončit. Zoufalí a Rakušané byli nuceni zase žádat o pomoc svého německého spojence.  Ti dali dohromady 7 výborně vycvičených divizí a zaútočili na nejslabší místo italské linie, u Caporetta. Používali přitom novou taktiku, se kterou případná místa odporu jednoduše obcházeli. 

Tentokrát byli zoufalí Italové a dali se na všeobecný ústup. Generál Cadorna byl nucen se se všemi italskými jednotkami stáhnout až za řeku Piavu. Tato postavení se mu nakonec podařilo s naložením veškerých sil udržet. Z části za to mohly vyčerpané německé jednotky (kvůli špatnému zásobování v důsledku příliš protažených zásobovacích tras), ale hlavně britsko-francouzské posily v počtu jedenácti divizí.

Během německé ofenzivi přišli Italové o 40 000 bojeschopných mužů a 275 000 zajatých! Na opačné straně byly ztráty asi 40 000. Po této bitvě byl náčelník generálního štábu, generál Luigi Cadorna, odvolán z funkce.