Zhroucení Německa

Od osudného 8. srpna varoval Ludendorff, že Německo již válku nemůže vyhrát a mělo by žádat o mír. To však nic podobného až do konce září nepodniklo a boje probíhaly dál. Spojenci útočili na Německo ze tří stran, přičemž nejdůležitější byl útok středem na Hindenburgovu linii. Britové očekávali tvrdé boje, ale tato hrozba se nenaplnila, protože do 12 dnů byla celá tato linie bezpečně v rukou Spojenců. 

Německo se mezitím zmítalo v obrovských potížích. Armádu nahlodávala upadající morálka a obyvatelstvo zase nedostatek všech základních životních potřeb. 3. října Němci poslali mírovou nótu prezidentu USA Wilsonovi, založenou na jeho mírové nabídce (tzv. "čtrnáct bodů") z ledna 1918, načež si podobných diplomatických nót vyměnili ještě několik. Nakonec, 20. října přijalo i poslední podmínku k zahájení jednání o příměří.

Mezitím se v několika německých městech začala šířit revoluce, když se vzbouřili námořnící a dělníci, ke kterým se přidávali také vojáci a obyvatelstvo. Situace byla vážná a revoluce hrozila zachvátit i armádu a zavést tak Německo na cestu ke komunismu. Jediným způsobem jak tomu zabránit, bylo přijetí všech revolučních požadavků, provést demokratizaci vlády a hlavně už ukončit válku. 4. listopadu zaslali Spojenci Německu své podmínky příměří, které byly velmi tvrdé.

O několik dní později vyhlásili němečtí socialisté Německou republiku a Hindenburg přesvědčil císaře Viléma II., aby abdikoval. Ten neochotně souhlasil a odjel do exilu v Nizozemí hned následujícího rána. Nová německá vláda nakonec s tvrdými podmínkami příměří souhlasila a 11. listopadu podepsala V Compiégne příměří.

První světová válka skončila 11.11. 1918 v 11:00.

[VLOŽIT: GRAF ZTRÁT VŠECH STRAN ZA ROK 1918 (1SV, str. 227)]

[VLOŽIT: FOTO Z VAGONU V COMPIÉGNE]