Německo

    Německo mělo svého úhlavního nepřítele ve Francii, kterou v předchozím konfliktu (prusko-francozské válce) porazilo a získalo území Alsaska-Lotrinska [VLOZIT: MAPKA UZEMI ALSASKA-LOTRINSKA]. Na evropském kontinentu se tak pomalu stávalo evropskou velmocí číslo jedna a hlavní snahou byla izolace Francie, od které se dala čekat odveta. Svou evropskou dominanci následně Německo stvrdilo vojenskou dohodou s Rakouskem (veřejnou) a Ruskem (tajnou).

    Pak se však k moci dostal císař Vilém II., který podnnikl pár kroků, mající pro Německo nepříjemné důsledky. Zaprvé vypověděl smlouvu "o zajištění" s Ruskem. Rusko se náhle ocitlo bez spojence a obrátilo se na Francii, se kterou uzavřelo spojeneckou smlouvu. Jejich úhlavní nepřítel tak získal mocného a strategického spojence.

    Druhým špatným krokem bylo, že začal zasahovat do otázek námořnictva. Měl pocit, že Německo musí mít mohutné loďstvo, aby se stalo světovou velmocí, a tak přijal v roce 1898 zákon o loďstvu. Tím však nevědomky odstartoval závody ve zbrojení s Velkou Británií, která se cítila ohrožena. Tento krok vedl k postupnému sbližování dvou odvěkých nepřátel - Velké Británie a Francie, kteří nakonec uzavřeli dohodu a Německo se tak postupně dostalo do izolace.

    Nezanedbatelným problémem pak byla německá snaha po po koloniích, zejména v Africe, kde měla převahu Francie a Británie.