Německý útok na západ

    Před začátkem války Německo rozmístilo podél hranice s Francií několik svých armád - dvě v Alsasku-Lotrinsku, dvě proti Lucembursku a tři podél krátké hranice s Belgií, přes kterou měly posledně jmenované armády projít do severovýchodní Francie. Pro úspěch tohoto (Schlieffenova) plánu byla klíčová rychlost.

    Hranici překročili němci 3. srpna. Rychlý postup se zpomalil u belgické pevnosti Lutych, kterou tvořil okruh 12 opevnění a tak se Němci do města dostali až o několik dní později, zatímco některé z pevností stále kladly odpor. Pevnosti u Lutychu byly v té době považovány za jedno z nejsilnějších opevnění na světě a počtalo se s tím, že němce na delší dobu zdrží. Těžké obléhací dělostřelectvo však s těmito pevnosti udělaly krátký proces a město kapitulovalo. [VLOŽIT: OBRÁZEK NEBO ANIMACE HOUFNICE TLUSTÁ BERTA]

    Belgický král Albert brzy pochopil, že proti německé armádě, mající až čtyřnásbnou převahu, nemá se svou špatně vyzbrojenou armádou šanci. 20. srpna obsadili Němci hlavní město Brusel a pokračovali na sever, s cílem obsadit Antverpy. Boje na severu probíhaly podle stejného vzoru jako v případě Lutychu a do konce třetího srpnového týdne byla obsazena prakticky celá Belgie.

Okupace Belgie

    Belgie byla okupována celou válku, tedy od roku 1914 do roku 1918, přičemž její obyvatelé značně strádali. Žili v podmínkách přísného stanného práva a jakýkoli odpor znamenal krutou odvetu v podobě věznění a poprav. Asi 20 000 osob bylo z Belgie do Německa násilím převezeno na nucené práce. Celý Belgický průmysl byl pochopitelně převeden pod Německo, kromě toho němci po celé zemi zabavovali vozy, potraviny a jiné suroviny. [VLOŽIT: FOTO OKUPACE BELGIE, z knihy(str.23 v 1.S.V.) nebo tu staženou z netu].