Ostatní světová bojiště

ČÍNA A TICHOMOŘÍ

Něměcko nikdy nepatřilo mezi velké koloniální mocnosti. Ovládalo jen některá území v Africe, Tichomoří a přístav Čching-tao v Číně, který byl základnou nejsilnějšího německého námořního svazu mimo Evropu. Ten bránila posádka asi 4 000 mužů a zálusk si na něj dělal spojenec Velké Británie - Japonsko. To se snažilo si v Asii vybudovat své vlastní impérium. Když Japonci pochopili, že Německo nebude schopné smysluplně přístav bránit, požádali o vyklizení jejich jednotek. Když němci odmítli, vyhlásil Japonci Německu válku a zaútočili na přístav, silou 23 000 vojáků. Přesto boj trval více než měsíc a 7. listopadu německá posádka kapitulovala. Stejně dopadla i jiná německá území, hned na začátku války. Británie měla své válečné lodě téměř po celé Asii; Německu významně uškodilo i vyhlášení války od britských dominií, jako byla Austrálie, nebo Nový Zéland. Začátkem prosince 1914 tak Německo přišlo o všechny své tichomořské kolonie.

AFRIKA

Německo v Africe vlastnilo pouze čtyři kolonie a velmi toužilo po tom, tato území rozšířit. Tyto kolonie ale byly po vypuknutí války odsouzeny k zahubě, protože Německo je mohlo bránit jen stěží - všechny sousedily se spojeneckými koloniemi Británie nebo Francie a od "mateřského" Německa byly izolovány. První padlo  dnešní Togo, které bránilo asi 300 němců a 1 000 domorodců. Jako další pak dnešní Namibie, která však odolávala až do léta roku 1915. Mnohem déle se pak držel Kamerun, kde poslední síly kapitulovaly až začátkem roku 1916. Do konce války pak vzdorovala Německá východní Afrika.

BITVY U CORONELU A FALKLAND

Německá Eskadra z čínského přístavu Čching-tao měla za úkol křížovat Pacifik a škodit britským lodím. Po porážkách a ztrátě většiny důležitých přístavů, nabrala v říjnu kurz k západnímu pobřeží jihoamerického kontinentu. Jejich polohu se dozvěděla britská spravodajská služba a vyslala svou místní eskadru, aby ji zničila. Stalo se tak u chilského přístavu Coronel. Britové ale měli starší, pomalejší a palebně slabší lodě, a tak utrpěli drtivou porážku, kterou přežila jen jejich jediná (byť značně poškozená) loď, zatímco německé nebyly poškozeny vůbec. Jako odplatu vyslali britové 9 křižníků a jednu starší loď, čemuž velitel německé eskadry viceadmirál Maxmilian von Spee neměl šanci vzdorovat. 8. prosince se střetli u Falklandských ostrovů a přestože se von Spee snažil uprchnout, během tří měsíců byly postupně potopeny všechny jeho lodě. [VLOŽIT: FOTO NĚJAKÉ LODĚ Z BITVY, POPŘ. MAPU BITVY U FALKLAND].