Bitva u Gallipoli

Po neúspěchu námořní operace v Dardanelách, se vedení spojeneckých vosjk rozhodlo dobýt poloostrov Gallipoli, a tím úžinu Dardanelly zpřístupnit. Dalším důvodem bylo dobytí hlavního města Turecka - Cařihrad (Istanbul) a tím vyřazení mocného německého spojence z války. Spojenci se měli vylodit na jižní cípu poloostrova a 20 km severněji u Gaba Tepe. [VLOŽIT: MAPA, NA GOOGLE DISKU]

Útok, který začal 25. dubna, však neprobíhal podle představ. Jednotky ANZAC (společný australský a novozélandský armádní sbor) na severu, se vylodily mimo určenou oblast a byly nuceny zdolat útesy. Při cestě do vnitrozemí se nedokázali probojovat na vyvýšeninu Chunuk Bair, dominující celému poloostrovu, ze které měli Turci na útočníky výborný výhled.

O nic lépe se nevedlo ani Britům na jihu, kteří měli dobýt jinou vyvýšeninu. Narazili zde na tuhý odpor tureckých obránců. Ti se na druhý den stáhli do výhodnějších pozic. Britové se tuto linii snažili prolomit, ale nepovedlo se jim to ani na třetí pokus. Celé tažení se na konci června ocitlo ve zmatcích a i zde se začínaly vyvýjet zákopy. Turci však měli výhodné pozice na vyvýšeninách, navíc díky energickému mladému důstojníkovi Mustafovi Kemalovi, dokázali dokonce podnikat různé protiútoky.

Kritickou situaci se Britové pokusili zvrátit dalšími výsadky, tentokrát za hlavními tureckými liniemi, v zátoce Sulva. Zatímco by tedy vojska na jihu prováděla klamný útok, jednotky ANZAC uprostřed by vyrazily do útoku na sever, kde by se spojily s nově vyloděnými posilami. Nadějný plán ale opět ztroskotal - jednotky ANZAC uvázly a vojáci, kteří se vylodili v zátoce Sulva a nenarazili na prakticky žádný odpor, se zastavili na plážích a nepokračovali do vnitrozemí. To byla zbytečná a osudová chyba, protože Turci zareagovali velmi rychle a brzy měli pláže opět víceméně pod kontrolou.

Britové pochopili bezvýchodnost situace a v prosinci se z poloostrova stáhli. Jakkoliv byl útok neúspěšný, stahování vojsk bylo mistrovským kouskem a britové při něm přišli jen o tři muže. Celkově ale na Gallipoli ztratili 276 000 mužů, Turci zhruba 250 000. Neúspěšná operace stála místo prvního lorda admirality, Winstona Churchilla.