Ofenziva u Gorlice a Tarnowa

Němci chtěli na východě navázat na úspěšnou, i když ne rozhodující, ofenzivu z ledna a února. Taktéž si uvědomovali, že armáda jejich rakousko-uherského spojence je v naprosto ubohém stavu a že větší břímě války zde budou muset nést oni. Proto se připravovali na další, tentokrát letní, útok proti Rusku.

Německo chtělo zaútočit na jihovýchod, ale nakonec se podřídili rakouskému návrhu na silný úder na Halič, podél fronty mezi městy Gorlice a Tarnow. Na jih přesunuli v nejvyšší tajnosti svou 11. armádu generála Mackensena, posily ze západu a také nashromáždili největší koncentraci dělostřelectva na východní frontě. Útok zahájila 2. května mohutná dělostřelba z asi 950 děl. Ruskou 3. armádu tento útok zastihl zcela nepřipravenou a začala se stahovat. Obrovský průlom tak němcům umožnil vtrhnout do Polska.

4. června byla znovu dobyta rakouská pevnost Přemyšl, 24. června město Lvov. Němci teď navíc postupovali dvěma směry, a tak se Rusové oprávněně obávali obklíčení a začali se stahovat. Varšava byla dobyta 5. srpna. 

Německé útoky, vedené od května do září podél celé východní fronty zatlačily Rusy až o 500 km zpět, a patří mezi největší německá vítězství v celé válce. Vytvořila se tak nová frontová linie, která se ale v budoucnu už nijak významně nepohnula. Celkové ztráty na obou stranách se někdy liší, obecně se ale má zato, že během celého roku 1915 ztratili Rusové 2,5 milionu vojáků, z toho téměř milion bylo zajato. [VLOŽIT: FOTO RUSKÝCH ZAJATCŮ, MAPA NĚMECKÉHO POSTUPU]

Výsledek těchto neúspěchů měl pochopitelně vliv na ruskou vnitropolitickou situaci. Car Mikuláš II. obvinil z neúspěchu svého bratrance Nikolaje a propustil jej, zatímco do role velitele armády pasoval místo toho sebe. Ruský politický režim se začal potápět.